Když už se tu probral náš Štědrý den, neměla bych vynechat ani oslavu příchodu nového roku. Tak alespoň stručně. Jak asi tušíte, byla to velkolepá párty, kde o bujarou zábavu a hektolitry alkoholu nebyla nouze. Pepa nasával prakticky kontinuálně už od večeře a naši společnost dobře bavil tu svým hlasitým prděním, tu říháním. Budiž mu ke cti, že nápoje nemíchal a držel se celý večer jednoho. My s Honzou jsme se do nálady uvedli čajem zvaným Jemčánek, který nám přišel poštou od Pepovy babičky. V jednu chvíli bylo jasné, že Pepa přebral, protože s hlasitým mlasknutím hodil záda, doširoka rozpřáhl ruce a vmžiku vytuhnul. V tu chvíli začalo pro nás s Honzou to pravé rodeo. Já jsem si šla v polospánku čistit zuby, Honza usoudil, že tím pádem nemá parťáka na plechovku piva, kterou jsme si na tento speciální večer šetřili, a šel si čistit zuby taky. Pak jsme rychle zkoukli další díl jednoho seriálu, s překvapením zjistili, že už je jedenáct a šli rychle spát, aby se nám náhodou nepodařilo vydržet až do půlnoci (to by se mi totiž už ani nevyplatilo jít spát kvůli Pepově noční svačince).
Následky našeho divokého večírku jsou zaznamenány na fotografii pořízené ráno nového roku:
Všechno nejlepší do nového roku!
Zdravím. Velmi hezky napsáno. Táta.
OdpovědětVymazat