Víkendové procházky

Korea je obecně hornatá země. I v Soulu je spousta kopečků, vrcholků a dokonce hor. Přesto nás překvapilo, když jsme minulý týden kousek od bydliště objevili značenou turistickou stezku, která mířila směrem k centru Soulu. A podle mapy měla vést převážně přírodou.

Na tento víkend jsme si naplánovali, že projdeme část trasy, která je označená fialově a modře. Délka je asi 7 km. V sobotu jsme zkusmo prošli jen část fialové. Charakter tratě odpovídal obrázku. Šli jsme po zalesněném hřebínku, který jako přirozená hranice odděluje jednotlivá sídliště Soulu. Aby byl charakter cesty zachován i v místech křížení se silnicemi, je cesta vedena, no řekli bychom bio-koridory. Tady je nazývají eco-bridge. Z cesty to vypadá tak, že jdete lesíkem a najednou pod vámi jezdí auta.

Ano, dá se poznat, že keříky a stromy jsou vysázeny podle pravítka a za nimi je zábradlí, ale je to pohodlné a celkem hezké.

V sobotu jsme došli jen ke druhému eco-bridge. Nachází se blízko stanice metra Naksongdae, tedy stále jen za humny.

V neděli nastupujeme "do stopy" na tom samém místě, kde jsme v sobotu skončili. Počasí je jarní, +10 °C, zatímco v Čechách zuří dvacetistupňové mrazy.

Cestou míjíme dům, který má venkovní požární schodiště zakončené požární skluzavkou.

Cesta vede doopravdy po hřebeni. Charakter se mění, může být lemovaná paneláky...

...nebo je sevřená ploty. V tomto případě školními. Chrání ty ploty školáky před námi, nebo nás před školáky?

Nebo je úplně urbanizovaná:

Či míří do "divočiny":

Charakterem je to klasická hřebenovka, neustále stoupáme a klesáme. Maximální výška nad okolním terénem ale nikdy nebyla víc než sto metrů. Dobyli jsme spoustu bezejmenných vrcholků, ale i ten, který si zasloužil vrcholový kámen.

Samozřejmě nás postihly i lapálie. Hlavně Pepíčka. Ať už to byla nuda ve spojení s hladem:

Nebo nutnost výměny pleny:

Prošli jsme kolem jednoho chrámu. Mají z něj výborný výhled na moderní architekturu.

Závěr trasy je u stanice metra Sindaebangsamgeori. Je tu trh, na kterém mimo jiné obdivujeme citlivou kombinaci komodit u jednotlivých obchůdků.

Protože se nám vycházka natáhla až do odpoledne, řešíme provizorní oběd kelímkem nudlí v samoobsluze. Jen Pepíček má plnohodnotnou stravu. Holt výhodář kojenec.

Výletu zdar!