Zdolání vrcholu Namsan

Jak říká klasik: "Neděle je odpočinku den, každý rád vyrazí si ven". Tak i my jsme vyrazili. Vzali jsme Pepíčka na velehoru jménem Namsan v centru Soulu. Bylo rozhodnuto, že zdoláme vrchol severní stěnou, zde foto ze základního tábora.

Nicméně směr se nedaří dodržet, omylem jsme zvolili cestu velmi početné korejské výpravy. Cesta je sice široká, ale předchozí výprava (jejíž zbytky na cestě stále potkáváme), evidentně bloudila a stáčí se soustavně k jihu.

Nakonec se přibližujeme jihozápadní hřebenovkou (zvanou autobusová), část je vidět na fotografii z předposledního výškového tábora (úplně vlevo):

Kolem poledne dorážíme do posledního výškového tábora:

Rozmražujeme led (žlutý nebrat, já vím), abychom si mohli připravit dehydratované potraviny a krátce se osvěžujeme jídlem a odpočinkem:

 Poté plni sil a odhodlání zahajujeme útok na vrchol:

Kolem půl jedné je vrchol dobyt!

Bohužel je vidět, že nejsme na vrcholu první, nacházíme stopy lidské činnosti. Mezi skalami se nachází ze sněhu umně vytesaná figurka. Asi místního božstva:

Ještě vítězná póza s okolním panoramatem:

A je čas zahájit sestup:

Z drsného vysokohorského kraje přecházíme rovnýma nohama do civilizace:

Jak jste jistě pochopili, byl to výlet jen o málo náročnější, než kdybychom si vyšli v Brně na Špilberk, nebo Kraví horu a v Praze na Petřín. Turistice zdar!