Už zase mrzne!

Teploty míří pod nulu, ale naštěstí se Soulu v zimě většinou vyhýbá oblačnost. Takže se dá pěkné počasí využít k výletům. Nikoho už nepřekvapí, že jsme zase lezli do kopce, tentokrát na kopec Achasan (čti ačasan). My i Pepíček podruhé, ale ten kluk střapatá byl tehdá ještě v bříšku. Opakování výstupu mělo mimo jiné i ten efekt, že jsme věděli, jak nahoru, minule jsme totiž skoro hodinu bloudili v parku pod horou, než jsme našli správnou cestu. A nyní jsme náhodou vybrali paralelní cestu vzhůru, byla dobrodružnější než posledně, tedy těžším terénem:

Vrchol má 350m a je z něj pěkný pohled na centrum Soulu. V zimě se ale fotí obtížně, je od hory směrem k jihu a přesvětluje tu nízké Slunce. Takže kromě hřebenů hory je tu vidět jen silueta známé Lotte Tower:

Tento sloupek slouží pro pořízení panoramat z vrcholu hory. Funguje pěkně, mobil v těch dvou packách nahoře drží, hladce se otáčí, akorát má drobnou nevýhodu, nic moc z něj není vidět, všude kolem totiž stojí stromy:

Hora bez schodů v Koreji neexistuje. Pepíček na nich svědomitě pozoruje okolí a přistupuje kreativně k sezení v nosítku, čímž mámě přidává na obtížnosti výstupu. Stoupáme totiž k místu, kde se nachází pozůstatky starých pevností ze sedmého století.

Už poměrně zmrzlí pomalu sestupujeme z hřebene hory. Jsme za to rádi, nahoře hodně a studeně foukalo. Jak je možné, že je tu tak studená zima, když v létě se tu bez klimatizace nedá vydržet, to je pro Středoevropana dost nezvyklá zkušenost.
Tahle trasa je vlastně taková neustálá reklama na Lotte Tower, je vidět z celé trasy. Holt přes půl kilometru vysoký mrakodrap se neztratí...

Nejen víkendovou turistikou živ je člověk. Sv. Martinovi to z Čech přes Asii docela trvalo, takže do Soulu dorazil až 20.11., kdy padal první sníh. Na některých místech se milimetrová vrstvička udržela, takže padali i někteří chodci a jezdci na skůtru.

Máma v Koreji se připravuje na rozlučku se svými kolegy, takže jsme nakoupili dárečky - vzorek od každého českého piva, co bylo v obchodě, vynechali jsme jen nejznámější plzeňské.

Mámu v Koreji při nákupu taky už podruhé ohrožovala jedna položka sortimentu obchoďáku (tohle se Vám u Lidla prostě nestane):

Zimě zdar! Nebo zmar! Jak komu vyhovuje...