úterý 14. listopadu 2017

Od svítání do soumraku

V sobotu ráno mě máma v Koreji vytáhla z postele už ve 4:20 (jen pro porovnání, to bylo v Čechách 20:20). Pepíček se v noci budí průběžně, takže pro něj se nic mimořádného nedělo. A prvním metrem...


 ...jsme jeli kamsi k centru Soulu na malý kopeček zvaný Eungbong (s 94 m. n. m. asi nejmenší kopec, který jsme v Soulu zdolali), na vrcholu s pavilónem v korejském stylu, abychom zde pozorovali východ Slunce. A nebyli jsme kupodivu jediní, koho to napadlo, místo to je zřejmě pro tyto účely populární, protože před námi už tam mrzli dva fotografové s o poznání lepším vybavením. Počasí nám přálo, bylo úplně jasno! Takže se můžeme pochlubit několika záběry industriálního panoramatu za svítání a východu Slunce (mimochodem, ta vzdálená špička přibližně uprostřed snímku je známá Lotte Tower, svou výškou 555,7 m a 123 patry nejvyšší budovou v celé Jižní Koreji):




Pokoušel jsem se vytvořit časosběrné video, ale trochu to kazí automatika foťáku, takže není vidět rozjasňování. No, posuďte sami:


Ještě přidám fotku pozorovatelů. Všimněte si, jak jsou rádi, že nezmrzli a konečně můžou do tepla!


A když už nás s Pepíčkem máma v Koreji k večeru vyhnala z bytu pod průhlednou záminkou úklidu, našli jsme si hezké místo v kampusu a podívali se na západ Slunce, ať to máme komplet:



Jinak ze zbytku dne fotky nemáme, protože jsme se během dne doma zotavovali z brzkého vstávání!

Žádné komentáře:

Okomentovat