Totiž, jdeme si tak s Pepíčkem na oběd a cestou vidíme spoustu provizorních stánků, kde se prodávají květiny (v některých byl zapíchnutý i plyšový Pikaču...).
Vysvětlení přišlo hned pár desítek metrů nato. Na SNU se promovalo! Začali jsme potkávat studenty v talárech (povšimněte si sušáků na prádlo zde vtipně použitých jako držáky na kytice):
A dokonce nám i zapózovali, jako tato studentka:
Tady se zase cvičí hod čepičkou:
Koukali jsme na to talárové hemžení a jak poznamenala máma v Koreji: "Člověk by jim skoro i záviděl". Musím říct, že jsem si to při pohledu na své slintající dítě v tu chvíli myslel také!
Žádné komentáře:
Okomentovat