Velikonoční střípky

Hned na začátku se musím přiznat, že název je vějička. Protože Velikonoce se v Koreji slaví stejně jako Vánoce, to znamená většinou nijak zvlášť, nejste-li věřící. Ani korejští obchodníci ještě neobjevili jejich komerční potenciál, takže jediná, zato křesťanská připomínka Velikonoc jsou tato dvě vajíčka s nápisy Jesus has risen a Haleluja. Dostali jsme je už o neděli velikonoční od dětí, které jsme potkali u jedné stanice metra cestou na další úsek Seoul Trail:

Ani jsem se tentokrát nemusel ohánět pomlázkou a volat: Hody, hody, doprovody...

Krom toho nastal o víkendu další historický moment. Už jsem měl po bezmála pěti měsících dost zdravé korejské stravy a musel jsem si koupit hamburger! Řetězec, kde jsem ho koupil, se jmenuje Lotteria a hamburgery dělá lepší než McDonald's.

I máma v Koreji byla překvapena, jak byl dobrý! Navíc jsme při následném nakupování objevili pečivo, které se jmenovalo doslova německý Brot, čili německý chléb. Je to hodně nadýchaná bulka a chutí opravdu připomíná chléb. Pečivo, které je chlebu zatím asi nejblíž (nikoli ovšem cenou):

 Jen tak mimochodem jsme uviděli krabici od specializovaného kusu bílé techniky:

A teď z událostí rodinných. Z Pepíčka se občas stává výzkumník. Tuhle jsem ho přistihl, jak držel svůj hrneček s víčkem s otvory na pití dnem vzhůru a druhou ručičkou se snažil chytit ty divné provázky, co z něj visely...

Taky už vyzkoumal, že začínáme být neteční k jeho úpěnlivému pláči, kterým doprovází položení na bříško. Takže nakonec se otáčí sám, i když stále s řevem:

Taky jsem při prohlížení fotek z víkendu zjistil, že Pepíčka nemám šanci zapřít, dokážeme totiž čumět oba úplně stejně (zde při poledním odpočinku na výletě):

Válet šunky zvládáme také simultánně:

Doufám, že jste si i Vy během Velikonoc stihli odpočinout!