Pepíček: praktické rady a varování

Ti, kteří už mají své ratolesti, mohou zavzpomínat a ti, kteří se na ně chystají, se mohou trochu připravit:

- Když se zatváří jako idiot, neparoduje své rodiče, ale tlačí do plen!

- Pozor, dělá si zásoby. A je jedno, jestli v puse, nebo v ruce. Jestli se něco pokouší žvýkat dásněmi, může jít o kus kartónu z krabice, kterou někde ukořistil, nebo kousek okurky, který ráno dostal, aby se rodiče mohli v klidu nasnídat.

- Kukuřičné křupky - nejlepší organické lepidlo na světě! Tedy nejdřív je potřeba křupku řádně rozžmoulat. Po celý zbytek dne pak můžete nacházet kukuřičné chrchele na oblečení, ve vlasech a podobně.

- Sebelepší hračka žízeň nezažene!

- Kapsička s ovocnou přesnídávkou = 2 minuty klidu. Krabička od zubní pasty = 5 minut klidu.  Finská aplikace Pikku Kakkonen na tabletu = 7 minut klidu. Kojící matka = k nezaplacení.

- Dokonale ovládá braní předmětů jen tak mimochodem! Že kouká přímo Vám do očí ještě neznamená, že bokem nezanoří ruku do misky s horkými kolínky, nebo do hrnku s čajem.

- Svět se musí hýbat! Ideální je, když utíká dozadu kolem kočárku. V nouzi je možno nahradit kýváním hlavou ze strany na stranu.

- Každá hračka má poločas atraktivity! To je doba, po kterou si s ní hraje samostatně. V druhém poločase už jen za asistence rodiče (rodič s ní musí hýbat, mluvit za ni). Poté už je hračka spíš k vzteku. Ale dobrá zpráva je, že druhý den začíná nový poločas. Ale dopředu se většinou neví, jak dlouhý ten poločas je.

- Ovládá chvaty bojovníků v kleci! Tak dobře vyškubnout vlasy, dloubnout do oka, nebo rýpnout do nosní sliznice hned tak někdo neumí.

- Kapou z něj sliny, že by i vetřelec záviděl! A žíravé jsou asi tak stejně. Za pomoci jednoho, dvou zubů udělá z knihy slizký rozmočený kvádřík.

Tak už to chápete, jo?