To si takhle minulé úterý sedíme s Pepíčkem u hraček v našem obýváku a najednou vidím, jak z kopce jede kolona hasičských aut s rozsvícenými majáky. Říkal jsem Pepíčkovi, že určitě někde poblíž hoří, ale snad se nás to nedotkne (voyerská dušička trochu litovala, že tento pořádný táborák neuvidí). A za minutu nebo dvě se ozvalo z vnitřního telefonu hlášení, že máme zavřít okna proti kouři, akorát jsem špatně rozumněl, kde hoří. Měl jsem dojem, že hoří druhá půlka naší budovy. Tak jsem se šel podívat na chodbu, jestli bychom raději neměli urychleně jít někam dál na procházku, tedy zdrhat. A zjistil jsem, že to není naše budova, ale budova nově stavěných kolejí pro zahraniční studenty přes ulici od nás. Podle toho, co jsem viděl, to vypadalo, že chytila síť, která opláštuje lešení:
Ale pak jsem dostal tuto fotografii:
To už je podstatně dramatičtější, co? Ani jsme rozsah požáru nezjistili, kouř šel mimo nás, a nebýt hlášení v budově, tak si ani zásahu nevšimneme, kromě očouzené budovy na ztichlé stavbě.
Nedávno zemětřesení, teď požár, nejvyšší čas se sbalit a vypadnout!
Žádné komentáře:
Okomentovat