100 + 1 zahraniční zajímavost

Vypůjčil jsem si známý titulek hlavně protože se chci chlubit. Ano, mám příspěvek číslo 101! Doopravdy píši Korejské střípky, aneb co se nevešlo V. Pojďme na to.
Během podzimu jsem úplně pominul dva významné dny. Prvním z nich je:

Den Hangulu

Připadá na 9.10. Hangul je korejská abeceda. V psané podobě připomíná čínské znaky, ale ve skutečnosti se skládá jen z velmi omezeného počtu znaků (dozvídám se, že 19 souhlásek a 21 samohlásek). Je v podstatě velmi jednoduchá a pro základní rozpoznávání stačí využít čas v letadle pro učení. Není to úplně marná snaha a i když nebudete umět korejsky ani slovo, znalost hangulu se hodí. Třeba na zastávkách dopravy pro zjištění jména zastávky, nebo přečtení jména města, kam zrovna jede ten který autobus. Hodí se v kavárnách, restauracích, protože některá jídla budete za chvíli znát korejským jménem, a například u pečiva jsme se často setkali s tím, že korejské jméno je jen přepsané anglické. Příklad takové transkripce mám ještě na jiném příkladu, a to tohoto odpadkového koše:

Každý znak je zároveň slabikou a dá se otrocky přepsat takhle: peul la seu tik (Samohláska eu zní jako temnější podoba eeeee, které do své řeči vkládají někteří lidé, když se nemohou vymáčknout. Jak jsem vypozoroval, používá se k oddělení dvou souhlásek při přepisu z cizího jazyku, protože ty v korejštině vedle sebe stát nemohou.) Takže když vynecháme přebytečnou samohásku, kterou ovšem místní vyslovují, jedná se o "pllastik", takže anglické slovo "plastic". Tak a máte užitečnou zábavu na případný let do Koreje!

Dalším významným dnem je:

Den kimči

Připadá na 22.11. O kimči už jsem psal, jen zopakuji, že jde o kvašenou zeleninu s příměsí pálivé papriky, zázvoru, rybí omáčky, samozřejmě soli, případně dalších surovin. Nejvíc se člověk setká s kvašeným zelím:

 My ještě potkali listovou zeleninu připomínající tvarem špenátové listy a často je i kvašená ředkev:

Kimči se přidává ke každému korejskému jídlu, ale není třeba se ho bát. Většinou je to porce, která se vejde na polévkovou lžíci a dá se na něj zvyknout.

 Na závěr jsem si nechal ještě jedno zásadní téma:

Toalety

V Koreji jsou veřejné toalety na každém rohu, v každé stanici metra, vždy zdarma, prakticky vždy čisté (výjimkou jsou jen hromadné akce, kdy se přes nával klientů nemá paní uklízečka šanci dovnitř dostat), akorát mohou být občas turecké. Najdou se i zajímavosti, jako například rodinná toaleta:

Nebo moderní se spoustou tlačítek. Mnohdy je ovládací panel jen pro bidetovou spršku, případně sušení, ale splachování je jinde. Na tomto příkladu je to chromovaná páčka, která ční doleva z chromovaných trubek vzadu za mísou.

Ještě detail ovládacího panelu. Pozor, hloupější verze nepoznají, že na prkýnku nesedíte a klidně vás osprchují ve chvíli, kdy si budete s panelem hrát!

Tak hurá na prázdniny do Koreje, to nejdůležitější máte shrnuté pěkně v jednom článku!